Voodoo 2

    Voodoo2 byla vydána jako "výplň", protože čip Rampage, na kterém 3Dfx pracovala, ještě nebyl dokončen (nejde o chybu, původní Rampage měla být nástupcem Voodoo1). Karta vycházela z Voodoo1. Obsahovala ale dvě texelové jednotky, což jí umožňovalo nanášet dvě textury na jeden pixel naráz (single-pass multitexturing). Vylepšený byl i systém propojení s grafickou kartou. Někteří uživatelé si totiž stěžovali, že s Voodoo1 mají v obraze viditelné rušení. Tento nedostatek byl na Voodoo2 eliminován a propojení nijak nesnižuje kvalitu obrazu.

Triangle Setup

Na rozdíl od Voodoo1 měla Voodoo2 implementovaný i Triangle Setup, což ulehčuje práci CPU.

SLI

Největším přínosem byl systém SLI (Scan Line Interleave) v podobě "user-friendly interface". Dvě karty si mohl každý uživatel sám jednoduše propojit. Přínosem byl dvojnásobný teoretický fillrate a rendering až do 1024*768. Duel Voodoo SLI nebyl dlouhou dobu výkonnostně překonán. Trumfnout ho dokázala až nVidia Riva TNT2 a od 3Dfx Voodoo 3. Záleží ale na konkrétním softwaru. Výhoda SLI v podobě dvou PCI karet je patrná dodnes (pozn.: já používám pro 3D Radeon 9000, ale starší hry, které D3D nepodporují, jedu na Voodoo2 SLI). Kvůli příchodu AGP portu (který byl na deskách samozřejmě jen jeden) bylo od 2-board SLI upuštěno. Nebudu ale předbíhat. Většina společností vyráběla Voodoo2 podle referenčního návrhu 3Dfx, ale např. Quantum 3D (a někteří další) vytvářeli i vlastní zajímavé "módy". Nejznámější z této série byl Q3D Obsidian2 - X24, což bylo 24MB Voodoo 2 SLI na jedné kartě (najdete ho mezi obrázky).

Občas bývá problém, jak správně propojit dvě Voodoo2 v SLI s grafickou kartou a monitorem. S grafickou kartou i s monitorem se spojuje vždy primární Voodoo 2, to je ta ve vyšším slotu. Sekundární Voodoo je pak připojena jen SLI kabelem k té primární. Pro názornost jsem připravil obrázek (5kB, 800*600). Pokud máte Voodoo od různých výrobců, tak jako primární použijte tu lepší (Diamond, Hercules, Quantum 3D...), protože ta se stará o převod digitálních dat na analogový signál. Budete tak mít kvalitnější obraz.

Voodoo 2 AGP a profi-kvalita karet Obsidian

Málokdo ale ví, že Quantum 3D nabízela i Voodoo 2 do AGP (Obsidian 2 AGP)! Tato karta obsahovala celkem dvě malá PCB umístěná nad sebou. Výsledná karta byla malá, ale zabírala AGP slot a vyžadovala, aby nad pozicí AGP slotu byl dostatek místa (dnes to není problém, ale tehdy dělaly problém přecpané systémy se slotovým Pentiem, které bránilo kartě v instalaci) a dalším požadavkem byl otvor v case nad pozicí AGP (pro bracket horního PCB). Tato karta neběžela na standardní frekvenci, ale na synchronních 95MHz. (Obrázek Obsidian 2 AGP níže // ). Pozn.: všechny karty (a ovladače) společnosti Quantum 3D založené na čipsetu Voodoo 2 byly optimalizovány pro vysoká rozlišení (800*600 pro single a 1024*768 pro SLI) a  vysokou kvalitu obrazu. Ve výsledku tedy v porovnání s konkurencí (Diamond, Creative...) ve výkonu Obsidiany při 640*480 zaostávaly, ale pro 1024*768 v SLI byla jejich X24 tím nejrychlejším. Stejně tak Obsidian2 AGP, který díky AGP tvrdě konkuroval v 800*600 referenčnímu PCI designu. Trochu problém byl v API Direct 3D. To bylo tehdy na velice mizerné úrovni (nepřesné výpočty). Quantum 3D proto používalo ovladače, které na úkor výkonu pozvednou kvalitu obrazu D3D na přijatelnou úroveň.

TV-out

Někteří výrobci přidávali na boardy Voodoo 2 karet i konektory SVHS a cinch pro připojení jiného zobrazovacího zařízení (televize, projektor...). Protože Voodoo musela mít jeden konektor pro připojení primární VGA a druhý pro připojení monitoru, řešili výrobci umístění konektorů různým způsobem. Např. Canopus Pure 3D nebo Quantum 3D Obsidian 2 měla místo vstupního D-SUB konektoru vstupní konektor SVHS a ke kartě byl dodáván redukční kabel, jehož jeden konec se připojil k VGA a druhý (zakončený SVHS) do Voodoo. Lépe si vedla Quantum 3D Obsidian 2X - 24, která na modely s TV out montovala jeden speciální konektor (podobný D-Sub), do něhož se zapojoval kabel (rozdvojka), jehož jeden konec vedl do VGA a k druhému se připojil monitor (obr. dole).

Chlazení

Mnozí uživatelé zmiňují, že je jejich Voodoo 2 za chodu velice horká. Jiní mají zkušenost se sotva vlažnou kartou. Nepodařilo se mi dopátrat, v čem je ten rozdíl, ale osobně bych typoval, že novější karty s vychytaným výrobním procesem méně topí (pokud máte jiný názor, můžete mi ho poslat. Referenční návrh žádné chlazení neobsahuje, přesto se objevilo několik chladících koncepcí. Někteří výrobci (Hercules, Procomp...) umístili na PixelFX2 pasivní chladič. Jiní (Inno, ...) umístili pasivy na TexelFX2. Tato situace je přinejmenším úsměvná. Canopus šel jinou cestou a nad PixelFX2 umístil malý větráček, který zajišťuje cirkulaci vzduchu. Nejbrutálnější řešení pocházelo od společnosti Tenn Max a šlo o chladič pro všechny 3 chipy. Ten je ale možný použít pouze pro karty, které neobsahují součástky vyšší, než je samotný chipset (stačí, aby karta odpovídala ref. návrhu). Obrázky.

Profesionální řešení

Voodoo 2 čipset byl díky své škálovatelnosti a široké použitelnosti velice oblíben jak v domácích systémech, tak v profesionální grafice a grafických adaptérech pro simulátory. Zvláště známé jsou multiprocesorové systémy Quantum 3D, jako Mercury postavený na 16 procesorech Voodoo2 společně s 96 MB paměti.

Voodoo s T&L? Půl roku před GeForce!

Společnost RealVision začala svojí činnost v roce 1996. Mj. úzce spolupracovala se SEGOU na konzoli Dreamcast. V roce 1997 představila vlastní T&L procesor GA330 a v létě 1999 (skoro půl roku před GeForce) začala prodávat jeho novější verzi GA400, kterou také použila k doplnění čipsetu Voodoo 2, čímž vytvořila grafický akcelerátor VREngine VD-1. T&L procesor používá vlastní paměťové čipy, ke kterým je připojen 64-bitovou sběrnicí. RealVision nabídla i VREngine VD-2, která disponuje Voodoo 2 SLI čipsetem (GA400 je použit jeden). Na rozdíl od běžného V2 SLI ale VREngine VD-2 trianglerate násobí.

Některé společnosti se při výrobě karet striktně držely referenčního návrhu 3Dfx. Poměrně časté ale byly drobné úpravy a některé společnosti (Canopus, Q3D...) jsou známé velice specifickými PCB, která už s původním nemají téměř nic společného. Pro propojení dvou karet do SLI je vhodné použít takové, které vycházejí z téhož návrhu, či nejlépe odpovídají referenční kartě od 3Dfx. Jak ale takovou kartu poznat... Pro rychlé určení stačí, aby karta splňovala níže uvedené podmínky (pro lepší srovnání jsem přidal schéma):