Rush

    Voodoo Rush byla vydána na požadavek trhu o řešení, které integruje i 2D grafiku. Rush je založena na upraveném čipsetu Voodoo1 (Triangle Setup, nižší takt). 3Dfx dodávalo 3D čipsety výrobcům karet, kteří už sami navrhovali kartu a určovali, od kterého výrobce bude 2D jádro. Takže když jste si v obchodě koupili Voodoo Rush, mohli jste dostat kartu, která měla super obraz, podporovala HW akceleraci DVD a umožňovala vysoká rozlišení a obnovovací frekvence. Jindy jste si mohli přinést "zázrak", na kterém šel sotva přehrát empeg... Jeden důvod, proč Rush nebyla oblíbená. Tím dalším důvodem byl fakt, že byla pomalejší než Voodoo1. Nižší takt a horší paměti... A třetím důvodem byla nekompatibilita se hrami. Za to ale z většiny 3Dfx nemohlo, protože vývojáři psali hry pro Voodoo, místo aby je psali pro API Glide. Tak stačila trochu jiná architektura karty a problém byl na světě.

Možný upgrade...

V listopadu 1996 na výstavě Comdex předvedl Hercules, 3Dfx a Alliance Semiconductor grafickou kartu založenou na 2D/3D procesoru společnosti Alliance Semi "AT3D", ke které bylo připojeno sekundární PCB s 3D čipsetem společnosti 3Dfx. To byl ale až výsledek komplikované spolupráce těchto 3 společností. Úplný začátek byl návrhem Alliance Semi, kterým měla být karta založena na čipu AT3D, která by byla samostatně funkční, tedy PCI VGA grafický adaptér s multimediální podporou, solidním 2D výkonem a podporou hardwarového 3D. Když by 3D výkon mateřského procesoru přestal stačit, mohl by uživatel provést upgrade v podobě 3Dfx čipsetu a ušetřit tak za 2D kartu.

První revize

Hercules navrhl PCB, 3Dfx připravila nový chipset a Alliance začala produkovat čipy. Do prodeje se karta dostala v polovině dubna 1997. Byla vydána pod názvem Hercules Stingray 128/3D (model S3316, 6MB). A výroba se rozjela, nejen u Hercula. Jenže ve výsledku neměla žádná společnost zájem o nákup samostatných AT3D karet (slabý 3D výkon, neznámá společnost), takže byly prodávány jen jako celek s 3Dfx čipsetem. Takže z výhody pro spotřebitele se stala nevýhoda výrobce. Dvojité PCB má vyšší výrobní náklady, což ale měla vykompenzovat výhoda v podobě upgradovatelnosti. Protože jí nikdo nevyužíval, byly finance vynaložené na vývoj a výrobu dvojitého PCB doslova vyhozeny z okna.

Druhá revize

V červnu 1997 v Atlantě na E3 předvedl Hercules s 3Dfx novou revizi karty. Ta byla navržena 3Dfx a vše bylo na jednom PCB. Tato nová verze obsahovala i spoustu novinek, jako flash paměť pro BIOS, TV-out, výstup pro 3D brýle, možnost až 8 MB paměti a nižší výrobní náklady. Jediným mínusem bylo PCB, které bylo oproti předchozímu nepatrně delší. Tento model Hercules označil jako S3316TV (prodávaný ale stále jako Stingray 128/3D). V září začaly společnosti Jazz Multimedia a Intergraph vyrábět karty podle designu 3Dfx. Intergraph osadil i port pro 3D brýle. Hercules začal s výrobou S3318TV, což je jeho vlastní 8 MB model disponující výstupem TV-out a taktem o 10% vyšším, než je standardní (tedy 50 MHz), čímž se karta dostala na úroveň původní Voodoo.

Nové 2D jádro; co výrobce to jiný design

Hercules se nakonec rozhodl vyrábět karty podle vlastního nového návrhu (1 PCB a původní délka). Pro snížení výrobních nákladů byl 2D/3D procesor AT3D nahrazen 2D procesorem AT25 (totéž, ale bez 3D). Protože je karta jeden celek a požití samostatné AT3D karty bylo definitivně zavrhnuto, nemělo 3D jádro žádný smysl. Nakonec celá situace dopadla tak, jak jí znáte (a jak se můžete přesvědčit z následujících obrázků). Každý výrobce si vytvořil vlastní PCB (nižší náklady, ale i výkon) a krom 2D procesorů Alliance ProMotion (jak je celá série značena) byly používány i procesory společnosti Macronix, konkrétně MX86251, což žádný zázrak není; oproti AT?? má nižší 2D výkon a pomalejší RAMDAC (160 x 175 MHz). Poslední kapkou byly 4 MB verze levných výrobců, které se znatelně podílely na špatné pověsti původně dobré karty. Příčinou je, že ty 4 MB jsou pro celý čipset, tedy celkem 3 čipy. Samotný Voodoo čipset pro vlastní funkci potřebuje 4 MB. Problémy se projevily v nemožnosti vůbec spustit další řadu her (např. GL-Quake), nebo renderingu v okně.

Pokud bych měl situaci shrnout: "sandwich" karty používají čip AT3D, disponují 6MB paměti a nepodporují TV-out, 3D brýle a flash-BIOS. Velká skupina karet (novější, 1-board) podporuje TV-out a výstup pro 3D brýle (nemusejí být osazeny) a flash-BIOS (ty jsou postavené na návrhu 3Dfx a vyráběla je např. California Graphics, Deltron, Helios 3D, Inno, Intergraph, Jazz...). Tyto karty disponují procesorem AT3D (starší modely) či AT25 (novější modely). Dále pak existuje množství různých návrhů, které si společnosti vytvářely samy. Jsou to kombinace všech třech možných 2D procesorů, BIOS-čipů, různého množství paměti a různých výstupů...

Zajímavé karty

Některé společnosti si vytvořily velice zajímavá PCB. Zatímco delší PCB, než byla standardní druhá verze (ATC-2475, 3D Emotion), se neobjevilo, kratších byl bezpočet. To nejkratší pochází od společnosti I-O Data a jeho délka nepřesahuje 175mm. Poměrně neobvyklou záležitostí (alespoň pro karty s čipsety 3Dfx) je možnost upgradu grafické paměti u některých výrobců (ProComp). InnoVision, jak u něj bylo vlastně zvykem, doplňovalo čipset pasivními chladiči (pouze na verzi s 2D jádrem AT3D)...