V hitman série považuju atmosférou nejlepší první díl a hratelností zas Blood money. Absolution zkonzolovatěl a zfilmovatěl se stealthem pro efekt.
Do DE:HR jsem se nadšeně pustil (hernajs, vždyť jsem si tejden po vydání objednal originálku) a po 5-6 hodinách hraní začalo na té hře něco smrdět. Opět interakce s okolím ač se to nezdá je dost omezená, protože putujete z jedné cutscény do druhé (o tom jak mě neskutečně sral pseudochraplavej voiceacting hlavního hrdiny psát raději nebudu). Filmovost a epičnost, kterou vývojáři v komerčních hrách, serou snad všude a působí tak strašně kýčovitě a klišoidně, že se pak z toho cejtím jenom trapně. Třeba ty "úžasný" dialogy, kde můžete použít ten skill na přesvědčování (nemluvě o tom, kolikrát jste ho mohli za celou hru použít?

Většina (!) hlavních misí je neskutečně stereotypní (dafuq Adolfik?). Nekritizuju systém "z bodu A do bodu B", ale obsah mezi těmi body, protože mě přijde, že jsem většinu času strávil skrčenej za kancelářským stolem v jedné hale nebo plížil se nějakým skladištěm. Sral mě systém baterií, sral mě neskutečnej nedostatek nábojů (DAFUQ?) a srali mě ty epické takedowny a sralo mě spoustu dalších věcí.
Jediné, co se mi líbilo, byl soundtrack, grafické ztvárnění a pár pasáží. Podruhé bych to už asi nerozehrál...